Já jsem cesta, pravda i život.

Tím docílí, že křesťané se zcela vyčerpají na podobných akcích, ale jejich výsledek bude mizivý. Následující fáze je obviňování, že efektivita takové evangelizace je nulová a že tedy křesťané nepracují dost a musejí své úsilí zvýšit. Satanisté tak na křesťany uvalují břemena viny, že pro Boží království dělají málo a výsledky jejich práce nejsou dostatečné. Každý případ, kdy se někdo po evangelizaci neobrátí, je vykládán jako selhání evangelizující osoby, nebo případně celého sboru. Přitom satanisté křesťany učí pracovat právě takovým způsobem, aby se lidé k Bohu neobraceli. Je to stejné, jako bychom někomu dali děravou nádobu, vyzvali ho k tomu, aby nanosil vodu, a pak ho vypeskovali, že žádnou vodu nepřinesl. Samozřejmě, že této masáži jsou vystaveni zejména členové rezervací, do kterých Satan křesťany uklízí a následně je ještě pro jistotu vyčerpá výše popsaným způsobem.

Posloupnost je tedy následující:

1. Satan lidi vyučí, co si mají ošklivit a na co mají reagovat odmítavě, popř. co mají přímo ignorovat.
2. Satan svým služebníkům přikáže zakládat rezervace (sbory), do kterých může přivádět křesťany pod svůj dohled.
3. Křesťany v těchto rezervacích jejich satanističtí vůdci učí dělat přesně to, co Satan podle bodu 1. naučil lidi ignorovat, odmítat a hnusit si.
4. Křesťané to, čemu je jejich vůdci vyučili, dělají a efektivita je logicky mizivá.
5. Satanisté ve vedení sboru obviňují své ovečky, že dělají málo, i když dobře vědí, že efektivita takových aktivit bude vždy mizivá. Vždyť přesně to je cílem satanistů.
6. Křesťané v rezervaci prožívají frustraci a nechápou, proč veškeré jejich snažení nikam nevede.
7. Křesťané v rezervaci se stávají apatickými, jsou vděční za jakoukoli rádoby křesťanskou akci (společné výlety, grilování apod.)