Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úkolem křesťanů je zasáhnout svět evangeliem, ne sloužit charitě

17. 4. 2011

 

Stereotypní představa o křesťanech

Jednou ze stereotypních představ o křesťanech je ta, že jsou to lidé, jejichž charita.jpghlavním cílem je dobročinnost. Podle tohoto názoru musí správný křesťan přispívat na charitu, bojovat proti potratům, mít osvojené minimálně jedno dítě nebo podle možností alespoň adoptovat dítě na dálku, a měl by pracovat v některé ze služebných profesí, např. jako lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník, pečovatel nebo učitel.

Toto měřítko se časem dostalo do učení církevních organizací tak hluboko, že mnozí křesťané v dnešní době skutečně věří, že hlavním cílem jejich života a důvodem, proč je Bůh povolal do služby, je dobročinnost.

Písmo samozřejmě hovoří o tom, že křesťané mají milovat lidi, prokazovat jim dobro a pomáhat jim. To ale není cílem a důvodem, proč Bůh své následovníky povolává. Prokazování dobrého je naopak až důsledkem toho, že člověk chodí s Bohem.

Dobré skutky a pomoc potřebným jsou pouze dílčím úkolem, ne hlavním povoláním křesťanů. Pomáhat potřebným dovedou i lidé, kteří se o Boha vůbec nezajímají.

 Charitativní akce

 Navíc různé charitativní akce a boj proti potratům představují nikdy nekončící zápas a snahu změnit nezměitelné a často se dokonce mohou stát pastí. Písmo říká, že vždy budou chudí a lidé vždy budou dělat zlé věci až do konce. Nutit lidi ze světa dodržovat křesťanské zásady těmto lidem není k užitku, pokud nemilují pravdu (tedy Boha) a netouží ji nalézt.
 

Skutečné poslání křesťanů

 

Když Ježíš posílal své učedníky do vesnic a měst, dal jim jasné pokyny, co mají dělat: Lukáš 9,1-2 Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.

 

Lukáš 10, 1-2, 8-11 Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít. 2 Řekl jim: „Žeň je mnohá, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. ....8 A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží; 9 uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: ‚Přiblížilo se k vám království Boží.10 Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:

11‚Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží.‘

 

Ježíš poslal učedníky s tím, že mají uzdravovat, ale především měli ohlašovat Boží království. To bylo jejich hlavním úkolem. Stejně tak když uzdravoval Ježíš sám, dělo se tak vždy způsobem, který byl lidem svědectvím o Boží lásce a moci.

Také po svém vzkříšení Ježíš vyslal své věrné do světa se zcela jednoznačným posláním:

 

Matouš 28,19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Marek 16,15 A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

 

Bůh tedy povolává své následovníky k tomu, aby zasáhli svět evangeliem, tak aby ti, kdo si zamilovali pravdu, mohli vyznat Ježíše Krista jako Pána a sami vstoupit do duchovního boje, a ti, kdo milují lži, sami sebe odsoudili tím, že Boží cestu odmítnou. Zároveň mají křesťané v moudrosti Ducha svatého, který je jim dán, odhalovat a usvědčovat Satanovy lži. 

 

Shrnutí

 

Konání dobrého je sice součástí života každého křesťana, nicméně není hlavním cílem a jeho podoba nemusí nutně být totožná s představami lidí ze světa. Dobro podle tělesné logiky lidí ze světa má pramálo společného s tím, co je dobré v Božích očích. Pro tělesné lidi je totiž dobré právě jen to, co naplňuje tužby těla.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA