Křesťanství není jen berlička pro drogově závislé
Křesťanství získává novou nálepku. Začíná být prezentováno jako druh terapie pro drogově závislé lidi. Při téměř každé evangelizaci uslyšíte svědectví někoho, komu Bůh pomohl osvobodit se od drog. Ostatní křesťané často mlčí, protože třeba nemají tak působivý příběh. Jejich život před obrácením nebyl v troskách, ale docela všedně plynul, po obrácení nenásledovalo nic dramatického a pro posluchače přitažlivého. Nemají tak silné argumenty jako ti, kdo jsou vysvobození z narkomanie (třeba argument: "Já jsem byl na drogách a Bůh mi pomohl, tak to zkus taky...."), a tak raději mlčí, protože se cítí nejistí a nedokážou jasně vysvětlit, proč tedy věří, když jim před obrácením relativně nic nechybělo a nebyli v žádném vážném problému.
V mysli lidí se díky tomuto způsobu evangelizace utváří nová asociace: křesťanství je nástroj pro ty, kdo se chtějí dostat ze závislosti na drogách. Když nic jiného nezabere, tak tedy zkusíme toho jejich Boha. Křesťanství začíná být vnímáno jako důsledek halucinací a následné skupinové terapie, jako něco, co je dobré pro lidi na dně jako berlička a žebřík, po kterém se vyšplhají nahoru.
Křesťané bez silného argumentu uzdravení z toxikomanie nedokážou díky lživé masáži polopravd a Vědy vysvětlit, čemu věří a ničím si už nejsou jistí.