Satanistické mimikry
Satanistické mimikry Satanovi se podařil mistrovský kousek. Postaral se o to, aby v naší mysli zakořenila jistá představa satanisty. Je to většinou osoba s uhrančivým pohledem, celá v černém, nejlépe s pentagramem na krku. Takoví lidé mezi námi samozřejmě jsou. A jejich úkolem je mimo jiné právě utvrzování a posilování výše zmíněné představy. Životy takových lidí jsou bezpochyby ovládány démony, ale často, i když někteří jen zpočátku, slouží satanu nevědomky a nejsou zpravidla členy organizované satanistické skupiny. Satan se stará, aby tito lidé byli pyšní na to, jak našli svůj styl a nezapadají do tuctového davu, protože díky této pýše si neuvědomují, jak jimi satan manipuluje a používá si je k dosažení svých záměrů. Jaký je konečný cíl této aktivity? Ztížit rozpoznání skutečných služebníků satana, kteří pracují systematicky a organizovaně. Jestliže v lidské mysli zakoření dříve popsaná představa satanisty, a potom se objeví někdo, kdo se obléká, mluví, baví se, bydlí a pracuje stejně jako všichni ostatní, nedokážeme si takového člověka spojit se satanismem, protože je přece tak "normální". Tito lidé se nepotulují ulicemi v černých pláštích, ověšení pentagramy. Nepotřebují být nápadní-právě naopak. Pracují nenápadně a opatrně. V křesťanských sborech a společenstvích. Vím, že po mém odchodu mezi vás přijdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou. Skutky 20,29-30
Takoví rádoby apoštolové jsou ve skutečnosti podvodníci, kteří se vydávají za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží. 2. Korintským 11, 13-15
Stačí tyto dvě pasáže z Písma, aby bylo jasné, že nepřátelé se objeví skutečně uprostřed společenství křesťanů, a budou se snažit začlenit do společenství ostatních. Mohou citovat Písmo, mohou vyslovit slovo Ježíš, aniž by se zhroutili v agónii, mohou dokonce vyučovat a kázat, znají velmi dobře Bibli. I sám satan přece dokáže citovat Písmo, jako to udělal, když pokoušel Ježíše na poušti. Proto nesmíme každého, kdo cituje Písmo a ohání se jménem Ježíš, automaticky pokládat za křesťana. Satanisté se totiž v křesťanském společenství velmi snaží získat důvěru. Rádi a ochotně pomůžou, zúčastní se každé akce, jsou společenští, zajímají se o lidi ve sboru. Díky tomu jsou velmi rychle schopni zjistit, kdo ve sboru je skutečně oddaný Bohu. Dalším rozhodujícím faktorem jsou peníze. Satanista postupně pracuje na tom, aby se mnohé aktivity sboru staly finančně závislými na jeho darech, může se postarat o to, aby díky jeho iniciativě sbor získal prostory, ve kterých se mohou členové scházet apod. Jeho snaha směřuje k tomu, aby se ve sboru dostal na místo, ze kterého bude snáze schopen ovlivnit dění ve společenství (starší, vedoucí některé ze sborových aktivit....). Pak může daleko lépe jednat. Svou pozornost zaměří logicky na členy sboru, kteří jsou plně oddaní Bohu. Jeho zbraněmi jsou kromě peněz také pomluvy, překrucování učení a Písem, potlačování jasného vyučování o satanu, rozbíjení jednoty sboru a rodin v rámci společenství. Sám sebe chrání tvrzením "nikoho nesmíme soudit", ale samozřejmě mlčí o tom, že toto slovo neznamená přijímat bludy a lži a nenazývat hřích pravým jménem. Kromě toho samozřejmě taky přímo útočí duchovně na klíčové členy sboru-nemusí vždy jít o pastora. Satanista nebo satanisté, kteří se začlení do křesťanského sboru s cílem jej zničit, jsou jen špičkou ledovce. Stojí za nimi výborně sehraná organizace, která je všemi prostředky podporuje v jejich práci. Jediná možnost, jak tyto lidi rozpoznat, je porovnávat to, co vyučují, s Písmem a sledovat, nakolik je ovoce jejich života v souladu s Biblí. Cílem těch, kdo jsou Bohu oddaní, ale nemá být tyto lidi pranýřovat nebo zostudit. Písmo i v tomto mluví jasně.
Staršího nekárej, ale domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě. 1.Timoteovi 5,1-2 Snahou křesťanů tedy má být takového člověka vést a zachránit. Nesmí se to ale dít za cenu rozvrácení sboru a tolerování aktivit, které se sice jako křesťanské tváří, ale nejsou jimi. Bůh chce, abychom nepřijímali nic slepě, ale abychom zkoušeli, studovali Jeho slovo, modlili se a hledali to, co je v Božích očích dobré a pravdivé. Pak bude pro satana mnohem těžší nás oklamat fasádou vzorného "křesťanství" svých služebníků. Znám tvé skutky, tvou práci i tvou vytrvalost. Vím, že nemůžeš snést zlé lidi; vyzkoušel jsi ty, kdo si říkají apoštolové, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři. Vytrvale jsi snášel těžkosti pro mé jméno a nepodlehl jsi únavě. Zjevení 2,2-3